Žen-šen
16. 6. 2008
dnes si povíme něco o bylině zvané Žen-šen.
Starší český název Všehoj pravý je dnes už téměř zapomenut. Žen-šen (Panax ginseng C. A. Mey) pochází z jižní části Dálného východu, roste v severovýchodních provinciích Číny, v Korei v horské oblasti poblíž města Kesong, v Rusku na Dálném východě v Přímořské oblasti a v jižní části Chabarovského kraje. Roste v hlubokých horských, obvykle smíšených lesích. Umělé pěstování je velmi náročné, přesto byly úspěšné pokusy o umělé pěstování v Číně, Korei, Japonsku i v Rusku. Pro svůj růst vyžaduje lehké půdy s vysokým obsahem humusu z listí stromů, vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu s malými rozdíly mezi dnem a nocí. Tyto podmínky v domovině nachází v nadmořské výšce kolem 700 - 800 metrů, na horní hranici rozšíření listnatých lesů.
Žen-šen vyhání z mrkvovitě ztloustlého, rozvětveného kořene přímou, 30 - 60cm vysokou, jednoduchou lodyhu, která v horní části nese přeslen 3 - 4 dlouze řapíkatých, dlanitě pětičetných listů s podlouhle kopinatými, pilovitými lístky. Lodyha je zakončena okolíkem nenápadných drobných zelenavých kvítků s medovou vůní. Po odkvětu vytváří šťavnaté červené bobulky, obsahující 2 - 3 nepravidelně okrouhlá, plochá, tvrdá, světle žlutá semena s drsným povrchem.
Kořen Žen-šenu je odedávna vyhledáván a ceněn jako účinný lék na mnoho potíží a to jak u kouzelníků tak u mudlů. Svými účinky patří mezi "adaptogeny", což jsou látky, harmonizující funkce organismu, zvyšující odolnost a také schopnost přizpůsobit se nepříznivým účinkům okolí. Mezi podobně účinkující rostliny patří například eleuterokok ostnatý, arálie mandžuská, klanopraška čínská a z našich rostlin i zákonem chráněná rozchodnice růžová.
V našem světě je velmi využívána při přípravách lektvarů, které mají co dočinění s pamětí a chápáním. Téměř vždy je použito kořenů, ale i bobulky se dají použít, ovšem to už jsou složitější lektvary pro zkušené.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář